ANO 2011

české politické hnutí

ANO 2011 (zkratka ANO) je české populistické[14][15][16] politické hnutí (často označované pouze jako hnutí ANO), které v roce 2012[17] založil Andrej Babiš. Hnutí ANO 2011 navazuje na občanské sdružení Akce nespokojených občanů, které bylo založeno krátce předtím na podzim 2011 po několika veřejných vystoupeních Andreje Babiše ve sdělovacích prostředcích, ve kterých velmi kriticky hodnotil stav společnosti a silně kritizoval korupci. Hnutí se zaměřilo na voliče nespokojené s dosavadními etablovanými politickými subjekty. Mezi hlavní deklarované cíle ANO 2011 patří prosazení fungujícího státu a boj s korupcí. Zakladatel Andrej Babiš je od počátku předsedou hnutí. Od března 2013 byla jeho první místopředsedkyní Věra Jourová, která ale v říjnu 2014 v důsledku svého schválení do funkce evropské komisařky z vedení hnutí odešla.[18] Dalšími tvářemi strany jsou mj. předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček, předsedkyně poslaneckého klubu hnutí Alena Schilerová, Jaroslav Faltýnek nebo Karel Havlíček.

ANO 2011
Logo
ZkratkaANO
Datum založení11. května 2012 v Praze
PředsedaAndrej Babiš
1. místopředsedaneobsazeno
Tiskový mluvčíLucie Kubovičová
SídloBabická 2329/2, Praha, 149 00, Česko
Typ stranyvšelidová strana (catch-all party)[1][2]
strana typu firmy[3]
Ideologiepopulismus[4][5]
korporativismus[6][7][8]
konzervativní liberalismus[9]
Stát. příspěvek (mil. Kč)145,9 mil. Kč (2019)[10]
Evropská stranaAliance liberálů a demokratů pro Evropu
Politická skupina EPObnova Evropy
Mládežnická org.Mladé ANO
Počet členů2 676 členů (2021)[11]
Slogan„Ano, bude líp“
Barvy
     tmavě modrá
Volební výsledek27,12 % (PSP ČR 2021)
IČO71443339 (PSH)
Oficiální webwww.anobudelip.cz
Zisk mandátů ve volbách
Sněmovna2021
72/200
Senát
5/81
Evropský parlament2019
6/21
[p 1]
Zastupitelstva krajů2020
178/675
[12]
Zastupitelstva obcí2018
1676/62300
[13]
Zastupitelstvo Prahy2018
12/65
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Deklarovaným cílem hnutí je zúčastňovat se voleb na všech úrovních a prosazovat více podpůrné prostředí pro podnikatele a živnostníky, odstranit korupci a politikaření a podpořit růst zaměstnanosti. Předseda Babiš, který je od počátku dominantní postavou hnutí, je popsal jako „pravicovou stranu se sociálním cítěním“.[19][20][21] Dne 14. listopadu 2014 bylo hnutí ANO na 35. kongresu Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE), která působí jako politický subjekt v rámci Evropské unie, oficiálně přijato za jejího člena.[22] Na sjezdu ANO 2011 v únoru 2019 definoval Andrej Babiš hnutí jako „catch-all-party“ – stranu pro všechny.[23] Z hlediska stranické typologie je ANO 2011 řazeno mezi strany typu firmy.[3][24][25][26]

Krátce po svém vzniku hnutí výrazně uspělo ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2013, ve kterých získalo 18,65 % hlasů a 47 mandátů, umístilo se tak na druhém místě za ČSSD. Tyto dvě strany vytvořily vládní koalici společně s KDU-ČSL. O rok dříve, tedy v roce 2012, několik kandidátů ANO 2011 neuspělo v senátních volbách.

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2017 hnutí ANO 2011 vyhrálo se ziskem 29,64 % hlasů a 78 mandátů z 200. V současné době vládne v Česku druhá vláda Andreje Babiše, ve které jsou zastoupeni politici za ANO 2011 a pět ministrů za Českou stranu sociálně demokratickou (ČSSD). Vládu podporovala od července 2018 do dubna 2021 Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM).

HistorieEditovat

VznikEditovat

Politické hnutí ANO 2011 navazuje na sdružení Akce nespokojených občanů 2011 (v současnosti pod zkratkou ANO) založené v roce 2011 podnikatelem Andrejem Babišem na podporu jeho kritiky ekonomiky, společnosti a korupce, se kterou začal vystupovat ve sdělovacích prostředcích na podzim 2011. Sdružení získalo rychle podporu několika tisíc občanů. Ke dni 14. listopadu 2011, tedy 19 dní po založení sdružení, bylo pod výzvou podepsáno 10 142 občanů. 15. prosince 2011 se podpora dále zvýšila na 17 161. Sdružení se poté během roku 2012 transformovalo na politické hnutí ANO 2011 registrované 11. května 2012 v Praze.

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR 2013Editovat

V březnu 2013 hnutí vypustilo ze zkratky rok založení a prezentuje se dále jen jako ANO.[27] Se samostatnou kandidátní listinou hnutí poprvé kandidovalo v předčasných volbách do Poslanecké sněmovny konaných na podzim roku 2013. V nich obdrželo 927 240 hlasů (18,65 %) a se 47 mandáty se stalo druhou nejsilnější volební stranou.[28] Hnutí ANO bylo nejúspěšnější volební stranou ve Středočeském, Libereckém, Královéhradeckém a Ústeckém kraji. V rámci hnutí byl nejúspěšnějším kandidátem lídr pražské kandidátní listiny Andrej Babiš s 18 955 preferenčními hlasy (19,62 %), za ním se umístil herec Martin Stropnický, který vedl jihomoravskou kandidátní listinu a získal 10 203 (10,25 %) preferenčních hlasů.[29]

Program a veřejná prezentace hnutíEditovat

Během předvolební kampaně v roce 2013 hnutí ANO 2011 zdůrazňovalo novost a nepolitičnost svých kandidátů v kontrastu se stávajícím establishmentem. Široce používalo například heslo Nejsme politici. Makáme. Samotný program hnutí byl však kritizován pro bezobsažnost a nekonkrétnost. Vzhledem k tomu, že hnutí vzniklo krátce před parlamentními volbami, nebyl program hnutí do začátku volební kampaně kompletní a doplňoval se a procházel změnami během předvolební

 
Předvolební míting v České Lípě, září 2013

kampaně.

 
Zakladatel a lídr hnutí Andrej Babiš

Dle slov Andreje Babiše stála předvolební kampaň okolo sedmdesáti milionů korun.[30] Mezi největší sponzory patřili[31] sám Andrej Babiš (29,5 mil Kč) a společnosti DEZA (10 mil Kč), Lovochemie (6 mil. Kč), Precheza (6 mil Kč.), Fatra (3 mil. Kč) a Synthesia (3 mil. Kč), všechny z holdingu Agrofert. Na úspěchu hnutí ve volbách se výrazně podílela poradenská společnost Penn Schoen Berland. Služeb této společnosti v minulosti využívala i strana ČSSD, pro kterou zpracovávala kampaně od roku 2006.[32]

Těsně před termínem voleb se v médiích objevilo prohlášení, že „dvojka“ kandidátní listiny v kraji Vysočina Miloslav Bačiak zatajil svou minulost důvěrníka u vojenské kontrarozvědky (tzv. „politruk“).[33] Sám Bačiak slíbil, že v případě zvolení svůj mandát složí. Miloslav Bačiak nakonec byl zvolen se ziskem 1 207 preferenčních hlasů.[29] Svůj poslanecký mandát složil 19. listopadu 2013.[34] Babiš později prohlásil, že Bačiaka ihned vyloučili z ANO 2011.[35] Hnutí do voleb vedli tři krajští lídři, kteří bývali členy Komunistické strany Československa, jmenovitě předseda hnutí Andrej Babiš, Martin Komárek a Josef Vozdecký.[36]

Po volbách 2013 byl vedením strany schválen tzv. etický kodex, který poslance zavázal ke čtyřem bodům: zaprvé musí všechny návrhy zákona konzultovat se svým poslaneckým klubem, zadruhé během výkonu mandátu nesmějí přestoupit k jinému poslaneckému klubu, zatřetí při vážných tématech nesmějí hlasovat proti usnesení poslaneckého klubu a konečně začtvrté, každý měsíc musí věnovat sedm tisíc korun z platu hnutí ANO. Na dodržování kodexu dohlíží vedení poslaneckého klubu a poslanci, který tento kodex poruší hrozí pokuta až 52 000 korun.[37] To je však díky ústavně garantovanému volnému mandátu poslanců právně nevymahatelná sankce.[38]

Od 20. listopadu 2013 začali zástupci hnutí ANO jednat o společné vládě s ČSSD a KDU-ČSL.[39] Hnutí ANO především usilovalo o zisk ministerstev financí, vnitra a pro místní rozvoj.[40][41] Také trvalo na postu místopředsedy poslanecké sněmovny, vedení pěti sněmovních výborů a obsazení funkcí prvních náměstků na ministerstvech, která nepovedou.[42][43] Po volbách Babiš oznámil, že by mohl vést ministerstvo financí, ale prezident Zeman po ministrech požadoval lustrační osvědčení, které Babiš neměl a kvůli svému slovenskému soudnímu sporu ohledně své údajné spolupráce s orgány StB ho zatím ani získat nemohl. Navíc sám odmítl o osvědčení požádat. Babiš proto v listopadu 2013 začal preferovat vytvoření funkce vicepremiéra pro ekonomiku, kterou by obsadil.[44]

Vládní koalice po volbách 2013Editovat

Dne 6. ledna 2014 byla podepsána koaliční smlouva politických stran ČSSD, ANO a KDU-ČSL.[45] V poslanecké sněmovně měla koalice většinu 111 hlasů. Vládu tvořilo sedmnáct ministrů, politické hnutí ANO získalo šest rezortů. Vicepremiérem a ministrem financí se stal Andrej Babiš, ministrem obrany Martin Stropnický, ministryní pro místní rozvoj Věra Jourová, ministrem životního prostředí Richard Brabec, ministryní spravedlnosti Helena Válková a ministrem dopravy Antonín Prachař.[46] Po oznámení kandidátů se z řad ekologů snesla kritika na Richarda Brabce, který dříve působil v podniku Lovochemie (který vlastní Agrofert a který sponzoroval kampaň hnutí ANO), a tím prosazoval zájmy českého chemického průmyslu.[47] Dne 29. 1. 2014, devadesát pět dní od konání voleb, jmenoval prezident Miloš Zeman vládu ČSSD, ANO a KDU-ČSL.[48] Učinil tak poté, co se koalice zavázala k prosazení služebního zákona, který mimo jiné umožnil Andreji Babišovi se stát ministrem financí i bez dodání lustračního osvědčení.[49]

Volby do Evropského parlamentu 2014Editovat

 
Bilboard hnutí ANO v roce 2014 poškozený vandaly

V roce 2014 hnutí kandidovalo do voleb do Evropského parlamentu. Lídrem kandidátní listiny byl zvolen Pavel Telička.[50] Při v té době rekordně nízké účasti 18,2 % voličů hnutí získalo 244 501 hlasů (16,13 %) a 4 mandáty z celkového počtu 21. Z českých stran tak získalo nejvíce hlasů.[51] Mandáty obdrželi Pavel Telička (s 50 784 přednostními hlasy), dále Petr Ježek, Dita Charanzová a Martina Dlabajová.[52] Ihned po vyhlášení výsledků voleb předseda hnutí Andrej Babiš potvrdil, že započnou vyjednávání s evropskou frakcí Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE).[53] Na začátku června 2014 hnutí podalo oficiální žádost o přijetí s podporou bývalého evropského komisaře Pavla Teličky.[54] V říjnu 2017 ukončil europoslanec Telička spolupráci s hnutím ANO pro názorové neshody s předsedou hnutí Babišem.[55]

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR 2017Editovat

Ve dnech 20. a 21. října 2017 proběhly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Ty vyhrálo hnutí ANO 2011 s 29,64 % platných hlasů a v důsledku volebního systému získalo 78 poslaneckých mandátů z 200 (39 %). Heslem úspěšné kampaně bylo Makat a neblábolit. Těsně před volbami zaůtočilo hnutí na ČSSD, kterou obvinilo z příprav ,,krádeže lithia" (tzv. kauza lithium).

Podle průzkumu zpravodajského portálu Hlídací pes, jehož výsledky byly uveřejněny i v německém tisku, přeběhla při parlamentních volbách v říjnu 2017 mj. jedna třetina dřívějších přívrženců ČSSD a jedna čtvrtina přívrženců KSČM k Babišovu hnutí ANO 2011.[56]

Program a veřejná prezentace hnutíEditovat

Programem hnutí ANO před volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR 2017 byl růst ekonomiky, omezení předražených státních zakázek, rychlá výstavba dálnic, efektivní a transparentně fungující zdravotnictví a funkční justice. Zdůrazněny byly čtyři body:

  • Bezpečnost: navýšení peněz pro zpravodajské služby a na armádu na 2 procenta HDP s cílem mít 30 až 35 tisíc vojáků vybavených špičkovou technikou; řešení migrace mimo evropský kontinent; zajištění potravinové soběstačnosti; v rámci energetické bezpečnosti výstavba dalších jaderných bloků a udržení kontroly státu nad zásobami lithia; nepřijímat euro
  • Efektivní a hospodárný stát: snižovat dluh a hospodařit s přebytkem v závislosti na investičních možnostech; nízké daně a vyšší platy; zákonem o whistleblowingu ochránit oznamovatele korupce; digitalizace státní správy a centralizace nákupů; zlepšení zákonu o státní službě
     
    Kampaň hnutí před komunálními volbami 2018 v Praze
  • Investice do naší země: rychlovlaky, nové kilometry silnic, výstavba škol, školek, jeslí, domovů důchodců, sportovišť, renovace vlakových nádraží, obnova památek; do roku 2021 postavit nové obchvaty a 170 kilometrů nových dálnic jako D3, D4, D11 a D35; opravy hradů, zámků a investice do zařízení pro kulturu; výstavba galerie pro Muchovu Slovanskou epopej v Praze
  • Investice do našich lidí: učitelům během čtyř let zvýšit mzdy o 50 procent; nezavádět školné na vysokých školách; zvyšování důchodů; neprivatizovat zdravotnictví nebo potají zvyšovat spoluúčast pacientů; zrychlení nekonečných soudních stání a vymahatelnosti práva; dokončíme ratifikační proces Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením podpisem Opčního protokolu [57]

Vládní koalice po volbách 2017Editovat

Prezident Miloš Zeman pověřil lídra ANO 2011 Andreje Babiše dne 31. října 2017 jednáním o sestavení nové vlády.[58] Dne 6. prosince 2017 jej jmenoval premiérem. Podle vyjádření obou aktérů měla být vláda jmenována 13. prosince 2017, po seznámení prezidenta s ministerskými adepty. Podle Babiše prezident souhlasil s posunem termínu, aby se už jako předseda jmenované vlády mohl 14. prosince zúčastnit summitu prezidentů a premiérů Evropské unieBruselu. Zeman chtěl rovněž osobně podpořit získání sněmovní důvěry pro Babišovu vládu.[59][60]

Po ustavení své první vlády v prosinci 2017 odmítl Andrej Babiš vládní spolupráci s SPD a KSČM. Podle politologa Jiřího Pehe Babiš věděl, že by ho přímá účast těchto politických stran v jeho vládě mohla poškodit v očích těch nadnárodních organizací, na nichž závisí ekonomika i bezpečnost České republiky (tj. EUNATO).[61]

Po svém neúspěchu ve volbách se Česká strana sociálně demokratická (ČSSD) začala zabývat i otázkou, jak se má postavit k případné politické spolupráci s ANO 2011. První Babišovu menšinovou vládu nechtěla sociální demokracie podpořit, dočasný předseda strany Milan Chovanec však nevyloučil jednání s ANO 2011 při druhém pokusu Andreje Babiše o sestavení kabinetu. ČSSD se podle něj „mohla s ANO o budoucnosti země bavit, pokud jednání nebude mít formu diktátu“. Babiš sám zmínil, že na další vývoj bude mít vliv vedle tehdy se blížícího sjezdu ČSSD i kongres ODS v lednu 2018.[62] Po sjezdu ČSSD, který se konal 18. února 2018, začala tato strana pod vedením svého nového předsedy Jana Hamáčka vyjednávat s ANO 2011 o účasti na vládě. Zatímco ČSSD pro sebe požadovala pět ministerských křesel včetně ministerstev vnitra a spravedlnosti (resorty, které mají váhu ve spojitosti s kauzou Čapí hnízdo), bylo ANO 2011 tehdy ochotno přiznat ČSSD jen čtyři ministerstva.[63]

 
Jaroslav Faltýnek, předseda poslaneckého klubu hnutí v letech 2013-2021, klíčová postava hnutí kritizovaná pro své kauzy

Začátkem dubna 2018 skončilo první vyjednávání mezi ČSSD a ANO 2011 o společné vládě neúspěchem. Jedním z důvodů byla tehdy neochota ANO 2011 přenechat sociálním demokratům post ministra vnitra. Představitelé ČSSD Jan Hamáček a Jiří Zimola navštívili 4. dubna prezidenta republiky Miloše Zemana. Podle informací Lidových novin jim prezident doporučil trvat na svých požadavcích a neustupovat. Premiér v demisi Andrej Babiš byl podle svých slov připraven podřídit se Zemanově vůli. „Když prezident řekne, že pověří vyjednáváním o vládě někoho jiného z hnutí ANO, tak to budu akceptovat,“ řekl Babiš.[64]

 
Ministrině financí Alena Schillerová, významná postava hnutí

Prezident Zeman dne 6. června 2018 podruhé jmenoval Andreje Babiše premiérem a vyzval jej, aby mu předložil seznam příštích členů vlády, se kterými se chtěl seznámit.[65] Od 27. června 2018 je Babiš poté, co jej prezident Zeman podruhé jmenoval premiérem, předsedou své druhé vlády. Tuto menšinovou vládu sestavil jak ze zástupců ANO 2011, tak ČSSD. Babiš a ministři složili do rukou prezidenta předepsaný slib. Prezident Zeman nejmenoval ministrem zahraničí zástupce sociálních demokratů a poslance Evropského parlamentu Miroslava Pocheho, takže toto ministerstvo vede zatím z pověření předseda strany a ministr vnitra Jan Hamáček. ČSSD obdržela ve vládě celkově pět křesel včetně jí zprvu odepíraného ministerstva vnitra, ANO 2011 dostala deset křesel. 10. července podepsalo hnutí ANO 2011 s ČSSD koaliční smlouvu. Dne 12. července 2018 krátce po půlnoci získala Babišova vláda důvěru Poslanecké sněmovny poměrem hlasů 105 (pro) ku 91 (proti).[66] Přispěla k tomu Komunistická strana Čech a Moravy, která již před sestavením vlády měla v úmyslu ji podpořit při hlasování o důvěře a posléze ji tolerovat.[67]

 
Kampaň hnutí ANO před sněmovními volbami 2021

Vláda byla ze strany části veřejnosti a opozice často kritizovaná pro údajnou populistickou politiku, absenci reforem, rozhazování státních prostředků, uplácení některých voličských skupin, nedostatečnou aktivitu na evropské scéně a kauzy premiéra Babiše i dalších představitelů hnutí (kauza Čapí hnízdo, kauza Stoka, střet zájmů premiéra Babiše, kauza Faltýnkův diář, kauza Pandora papers a další). Kriticky byla hodnocena rovněž závislost vlády na komunistické straně a spolupráce hnutí ANO s hnutím SPD. Během pandemie Covid-19 pak bylo hnutí ANO kritizováno za nezvládnutí této pandemie a za časté střídání ministrů (během půl roku byl ministr zdravotnictví vyměněn pětkrát).

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR 2021Editovat

Heslem kampaně hnutí bylo Budeme se za vás rvát. Až do roztrhání těla. Během kampaně představitelé hnutí a zejména premiér Babaiš opakovaně útočili na opoziční koalice, zejména na koalici Piráti a Starostové, o které šířili dezinformace. Dle průzkumů bylo hnutí před volbami favoritem (krom období jara 2021), přesto však ve volbách překvapivě skončilo až druhé. Získalo 27,12% a 72 mandátů, oproti minulým volbám si tak pohoršilo, ne však výrazně.[68] Po volbách oznámil šéf hnutí odchod do opozice.[69]

Programové teze hnutíEditovat

Sdružení vystupovalo původně pod následujícími výzvami:[70]

  • Chceme funkční a právní stát
  • Chceme spravedlivou a nezadluženou společnost
  • Chceme budoucnost bez korupce
  • Chceme výkonnou veřejnou správu
  • Chceme lepší budoucnost pro své děti
  • Chcete se podílet na změnách v politice a společnosti

Základní teze k 15. 8. 2012 byly:[70]

  • Aby stát začali řídit zkušení, slušní a odpovědní lidé, kteří prokázali své schopnosti
  • Aby se zde dalo slušně žít, aby nejen odborníci, ale ani naše děti neodcházely do zahraničí
  • Aby skončilo systémové rozkrádání státu pod dohledem stávajících politických stran
  • Aby politici na občany tupě nepřenášeli náklady za svoji neschopnost a lhostejnost
  • Aby se kvůli reformním „pokusům-omylům“ vlády nezhroutil důchodový, zdravotnický či školský systém

KontroverzeEditovat

Kauza StokaEditovat

Podle obžaloby se jednalo v tzv. kauze Stoka o systém korupce při zadávání veřejných zakázek v letech 2015 až 2019, přičemž za úplatky kolem 10 % ceny zakázky ve výběrových řízeních vyhrávala předem určená firma. Hlavním aktérem stal místostarosta a radní městské části Brno-střed za hnutí ANO Jiří Švachula, pro kterého žalobkyně navrhla trest 14 let odnětí svobody.[71] Spolu s ním bylo obviněno dalších 10 lidí a dvě firmy.

Policisté vyjádřili podezření z korupce také u Jiřího Faltýnka, syna prvního místopředsedy hnutí Jaroslava Faltýnka. Oba zmiňoval obviněný Švachula v policejních odposleších jako příjemce úplatků.[72] Jiří Faltýnek v této souvislosti pozastavil členství v ANO a rezignoval na místo poradce poslance Rostislava Vyzuly (ANO). Hnutí opustil bývalý brněnský primátor Petr Vokřál i jeho někdejší náměstek pro investice Richard Mrázek, s blízkým vztahem na Švachulu.[73]

Hnutí ANO po medializaci kauzy rozpustilo brněnskou organizaci. Policejní vyšetřování se v červnu 2020 rozšířilo na dalších 26 osob a jednu firmu, u nichž se prokázaly úplatky ve výši 100 tisíc korun až dva miliony korun. Podle žalobce šlo o desítky zakázek v celkovém objemu nejméně za 330 milionů korun.[74] Podle Hospodářských novin uplácelo v Brně 90 % firem.[75]

V kauze Stoka je jedním z obviněných také bývalý místostarosta části Brno-sever za Občanskou demokratickou stranu Jiří Hos, který je od 3. listopadu 2020 pohřešován a pátrá po něm policie.[76]

Odchody významných členůEditovat

  • 2016 Antonín Prachař, ministr dopravy, na protest proti činnosti prvního místopředsedy hnutí Jaroslava Faltýnka
  • 2017 Pavel Telička, místopředseda Evropského parlamentu, někdejší lídr voleb do EP, zahraničněpolitický mluvčí ANO, pro názorové neshody s Andrejem Babišem
  • 2018:
  • 2020:
    • Petr Vokřál, bývalý primátor města Brna a připravovaný lídr kandidátky ANO pro krajské volby v Jihomoravském kraji, kvůli neochotě hnutí ANO řešit korupční kauzu Stoka a pro nesouhlas se směřováním hnutí
    • Adriana Krnáčová, bývalá primátorka hlavního města Prahy, pro nesouhlas s vedením hnutí Andrejem Babišem
    • spoluzakladatelka hnutí Radka Maxová, kvůli odklonu hnutí od původních idejí a prosazování marketingových zájmů v rámci hnutí [79]
    • Pavel Staněk, poslanec hnutí
  • 2021:
    • Ivan Pilný, bývalý poslanec a ministr financí, kvůli nesouhlasu se směřováním hnutí

Sněmy hnutíEditovat

Sněm v roce 2015Editovat

Ve dnech 28. února a 1. března 2015 se v Praze konal III. sněm hnutí. Andrej Babiš na něm obhájil post předsedy (získal 186 hlasů = 100 % z platných odevzdaných hlasovacích lístků), 1. místopředsedou se stal Jaroslav Faltýnek (získal 153 hlasů ze 188 možných, tj. 82 %). Řadovými místopředsedy byli zvoleni v prvním kole Petr Vokřál (125 hlasů, tj. 66 %), Jaroslava Jermanová (124 hlasů, tj. 66 %), Radmila Kleslová (109 hlasů, tj. 58 %) a ve třetím kole Jan Volný (96 hlasů, tj. 51 %).[80]

Sněm v roce 2017Editovat

Ve dnech 25. a 26. února 2017 se v Praze konal IV. sněm hnutí. Andrej Babiš na něm obhájil post předsedy (získal 195 hlasů = 95 % z platných odevzdaných hlasovacích lístků) a Jaroslav Faltýnek pak pozici 1. místopředsedy (získal 142 hlasů, tj. 69 %). Řadovými místopředsedy byli zvoleni Martin Stropnický (174 hlasů), Petr Vokřál (173 hlasů), Richard Brabec (171 hlasů) a Jaroslava Pokorná Jermanová (169 hlasů).[81]

Volební výsledky hnutí a volební preferenceEditovat

 
Výsledky ANO 2011 ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2013
 
Výsledky ANO 2011 ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017
 
Výsledky ANO 2011 ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021

Poslanecká sněmovnaEditovat

Volby
Počet hlasů Změna Hlasy v % Změna Počet mandátů Změna
2013
927 240
18,65
47
2017
1 500 113
572 873
29,64
10,98
78
31
2021
1 458 140
41 973
27,12
2,52
72
6

Volby do Evropského parlamentuEditovat

Volby Počet hlasů Změna Hlasy v % Změna Počet mandátů Změna
2014 244 501 16,13 4
2019 502 343
257 842
21,18
5,05
6
2

Zastupitelstva obcíEditovat

Celkové výsledkyEditovat

Volby
Počet hlasů Změna Hlasy v % Změna Počet mandátů Změna Hlasy v % Změna
2014[82][83]
14 458 998
-
14,59
-
1 610
-
2,58
-
2018[13]
16 732 285
2 273 287
14,88
0,29
1 676
66

Vedení hnutíEditovat

Činitelé hnutíEditovat

PředsednictvoEditovat

Na V. sněmu ANO 2011, který se konal dne 17. února 2019 v Praze, bylo zvoleno předsednictvo hnutí v následujícím složení:[84]

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Od října 2020 hnutí v europarlamentu reálně disponuje 5 mandáty poté, co z něj vystoupila europoslankyně Radka Maxová.

ReferenceEditovat

  1. www.echo24.cz [online]. Dostupné online. 
  2. archiv.ihned.cz [online]. Dostupné online. 
  3. a b JUST, Petr; CHARVÁT, Jakub. Business-Firm Parties and the Czech Party System after 2010 [online]. Academia.edu, 2016 [cit. 2017-12-04]. S. 83–88. Dostupné online. (anglicky) 
  4. DRAHOKOUPIL, Štěpán: Volby 2013: dekonsolidace stranického systému a vzestup anti-politiky, cz.boell.org, 21. listopadu 2013
  5. Zahraniční média: Vítězství populismu a Sobotkova těžká pozice, zpravy.e15.cz, 27. října 2013
  6. KLIMEŠ, David. Mimochodem Davida Klimeše: Vítejte v korporativistické druhé republice [online]. iHned.cz, 19. července 2018 [cit. 2018-12-07]. Dostupné online. (česky) 
  7. PEŠEK, Petr. Petr Pešek: Hnutí ANO v poločase rozpadu. Jaké dědictví po sobě zanechá? [online]. Forum 24, 3.11.2018 [cit. 2018-12-07]. Dostupné online. (česky) 
  8. PEHE, Jiří. Vláda pro všechny a pro nikoho [online]. Právo, 17.1.2018 [cit. 2018-12-12]. Dostupné online. (česky) 
  9. Caroline Close. Liberal Parties in Europe. Redakce Emilie van Haute. [s.l.]: Taylor & Francis, 2019. ISBN 978-1-351-24549-4. Kapitola The liberal family ideology: Distinct, but diverse, s. 344. (anglicky) 
  10. https://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/podpora-z-narodnich-zdroju/politicke-strany-a-hnuti/prispevky-ze-statniho-rozpoctu-uhrazene-37083
  11. Členská základna ODS je větší než ČSSD, z mladých uskupení nejvíce roste SPD. ČT 24 [online]. 2021-07-22. Dostupné online. 
  12. http://www.volby.cz/pls/kz2016/kz111?xjazyk=CZ&xdatum=20161007&xkraj=0&xstrana=2&xv=2&xt=2
  13. a b Výsledky voleb | volby.cz. volby.cz [online]. [cit. 2018-11-09]. Dostupné online. (česky) 
  14. Stijn van Kessel. Populist Parties in Europe: Agents of Discontent?. [s.l.]: Palgrave Macmillan, 2015. Dostupné online. ISBN 978-1-137-41411-3. S. 41. (anglicky) 
  15. E. Gene Frankland. Green Parties in Europe. Redakce Emilie van Haute. [s.l.]: Taylor & Francis, 2016. ISBN 978-1-317-12453-5. Kapitola Central and Eastern European Green Parties: Rise, fall and revival?, s. 104. (anglicky) 
  16. Ondřej Císař; VÁCLAV ŠTĚTKA. Populist Political Communication in Europe. Redakce Toril Aalberg. [s.l.]: Routledge, 2016. ISBN 978-1-317-22474-7. Kapitola Czech Republic: The Rise of Populism From the Fringes to the Mainstream, s. 287. (anglicky) 
  17. Seznam politických stran a hnutí: Historie hnutí ANO 2011
  18. Archivovaná kopie. www.anobudelip.cz [online]. [cit. 2014-10-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-11. 
  19. http://domaci.eurozpravy.cz/politika/104227-jsme-radikalni-a-nekompromisni-rika-ano/
  20. http://echo24.cz/a/w6Ux7/ano-je-pravicova-strana-se-socialnim-citenim-rekl-babis
  21. http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Andrej-Babis-vesti-budoucnost-Budou-tu-dve-strany-ANO-a-CSSD-339352
  22. Hnutí ANO je oficiálně v rodině ALDE [online]. 2014-11-21. Dostupné online. 
  23. Chceme malý a levný stát, který nikoho neotravuje, vyhlásil Babiš. iDNES.cz [online]. 2019-02-17 [cit. 2019-02-27]. Dostupné online. 
  24. BUREŠ, Oldřich. Private Security Companies: Transforming Politics and Security in the Czech Republic. [s.l.]: Palgrave Macmillan, 2015. Dostupné online. ISBN 978-1-137-47752-1. S. 98–99. (anglicky) 
  25. KOPEČEK, Lubomír; SVAČINOVÁ, Petra. Kdo rozhoduje v českých politických stranách? Vzestup nových politických podnikatelů ve srovnávací perspektivě [online]. Středoevropské politické studie, 2015 [cit. 2017-12-04]. Dostupné online. 
  26. Šéf ANO 2011 Andrej Babiš: Stát bych řídil stejně jako Agrofert, denik.cz, 15.4.2013
  27. Historie hnutí ANO 2011 [online]. Ministerstvo vnitra České republiky [cit. 2016-08-30]. Dostupné online. 
  28. Celkové výsledky hlasování - volby 2013, volby.cz, 27. října 2013
  29. a b Jmenné seznamy - volby 2013 - ANO, volby.cz, 27. října 2013
  30. Babiš je připraven jednat o vládě, novinky.cz, 26. 10. 2013
  31. ANO 2011: Seznam dárců. www.anobudelip.cz [online]. [cit. 2013-11-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-23. 
  32. http://zpravy.ihned.cz/politika/c1-60153470-babis-si-na-volby-najal-poradce-z-usa-chce-protlacit-ano-do-snemovny-jako-lidr (on-line, 17. 4. 2014)
  33. ČTK: Náhlý konec dvojky Babišova hnutí ANO na Vysočině. Zatajil svou minulost politruka, ihned.cz, 26. 10. 2013
  34. Marcel Moržor: Bačiak z čela kandidátky ANO na Vysočině složil poslanecký mandát, denik.cz, 20. 11. 2013
  35. Lucie Kudláčková: Reportáž od Babiše: Zrození vítěze, jež nechce vládnout, http://aktualne.centrum.cz, 27. 10. 2013
  36. http://zpravy.idnes.cz/byvali-komunisti-kandiduji-do-snemovny-fcx-/domaci.aspx?c=A131006_191422_domaci_zt
  37. Etický kodex ANO 2013, iDnes.cz, 4. 11. 2013
  38. Jan Wirnitzer: Kodex ANO: 7 000 měsíčně na klub, za odbojné hlasování pokuta 52 tisíc, iDnes.cz, 4. 11. 2013
  39. ČTK: ČSSD, ANO a KDU-ČSL začnou řešit společnou vládu. Po měsíci od voleb, iHned.cz, 20. 11. 2013
  40. Eliška Nová: ANO bude mít ministra financí, ČSSD získá post šéfa sněmovny, ihned.cz, 23. 11. 2013
  41. ČTK: ANO chce na místopředsedkyni Sněmovny Jermanovou, ceskenoviny.cz, 25. 11. 2013
  42. Veronika Zemanová: Babiš navrhuje na vnitro Davida Ondráčku. Sám chce být vicepremiérem pro ekonomiku, ihned.cz, 24. 11. 2013
  43. ČTK: ČSSD i ANO chtějí náměstky na ministerstvech, která nepovedou, ceskenoviny.cz, 25. 11.2013
  44. Babiš byl u Zemana. Šéf ANO zjišťoval, zda může do vlády, lidovky.cz, 24. 11. 2013
  45. ČTK: Zástupci ČSSD, ANO a KDU-ČSL podepsali koaliční smlouvu, ceskenoviny.cz, 6. 1. 2014
  46. Aktuálně: Sobotkův kabinet je kompletní - 17 členů nové vlády, aktualne.centrum.cz, 3. 1. 2014
  47. ČTK: Ministr životního prostředí Brabec. Exředitel Lovochemie má bojovat proti tomu, co prosazoval, zpravy.ihned.cz, 6. 1. 2014
  48. ČTK: Česko má novou vládu, v čele koaličního kabinetu stojí Sobotka, ceskenoviny.cz, 29.01.2014
  49. ČTK: Sněmovna podpořila služební novelu, Zemanovu podmínku pro vládu, ceskenoviny.cz, 22.01.2014
  50. Eurovolby - kandidáti - 2014 Archivováno 7. 4. 2014 na Wayback Machine, anobudelip.cz, 26. 5. 2014
  51. Celkové výsledky hlasování ČR 2014, volby.cz, 26. 5. 2014
  52. Přednostní hlasy pro kandidáty ČR 2014, volby.cz, 26. 5. 2014
  53. Jakub Šídlo: Andrej Babiš: Vítězství ANO ve volbách do europarlamentu je pro nás překvapením Archivováno 28. 5. 2014 na Wayback Machine, rozhlas.cz, 25. května 2014
  54. ANO požádalo o přijetí k evropským liberálům, rozhodnutí čeká brzy, [1], ceskenoviny.cz, 2. června 2014.
  55. Europoslanec Telička opouští hnutí ANO, s Babišem se názorově rozešel. iDNES.cz [online]. 2017-10-11 [cit. 2017-10-13]. Dostupné online. 
  56. Babis nahm linkem Lager Wähler ab, Handelsblatt, Düsseldorf, [2], 23. října 2017 (německy).
  57. Archivovaná kopie. www.anobudelip.cz [online]. [cit. 2018-09-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-09-12. 
  58. ČTK. Zeman pověřil Babiše jednáním o sestavení vlády, pro jeho jmenování premiérem nebude chtít podpisy. Aktuálně.cz [online]. 2017-10-31 [cit. 2017-12-07]. Dostupné online. 
  59. ČTK. Zeman jmenoval Babiše premiérem. Jeho vládu osobně podpoří ve sněmovně. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 2017-12-06 [cit. 2017-12-07]. Dostupné online. 
  60. NEPRAŠOVÁ, Veronika. Zeman jmenoval Babiše premiérem. Česko si zaslouží návrat na špičku Evropy, řekl šéf ANO. Aktuálně.cz [online]. 2017-12-06 [cit. 2017-12-07]. Dostupné online. 
  61. PEHE, Jiří. KOMENTÁŘ: Blíží se konec první republiky? – Jiří Pehe. Novinky.cz [online]. 2017-12-22 [cit. 2017-12-26]. Dostupné online. 
  62. ČTK. ČSSD začne přemýšlet, zda při druhém pokusu podpoří Babišovu vládu. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 2017-12-30. Dostupné online. 
  63. FROUZOVÁ, Kateřina. Za ČSSD vyjednávají s ANO zemanovci i sobotkovci. Na veřejnost vyplouvají první možná jména ministrů. Aktuálně.cz [online]. 2018-03-22. Dostupné online. 
  64. SURMANOVÁ, Kateřina; KOUTNÍK, Ondřej. Babiš: Když Zeman pověří sestavením vlády někoho jiného z ANO, budu to akceptovat. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 2018-04-09 [cit. 2018-04-09]. Dostupné online. 
  65. PŘINOSILOVÁ, Jana; BURDA, Jan. Babiš je podruhé premiérem. Načasování jmenování může být nátlakem na ČSSD, myslí si politolog. Speciál [online]. ČRo Plus, 2018-06-06 [cit. 2018-06-07]. Dostupné online. 
  66. Po celodenním maratonu má Babišova druhá vláda důvěru. ČT24 [online]. 2018-07-12 [cit. 2018-07-12]. Dostupné online. 
  67. KSČM bude tolerovat menšinovou vládu hnutí ANO a ČSSD! [online]. Komunistická strana Čech a Moravy [cit. 2018-06-30]. Dostupné online. 
  68. Volby 2021 a výsledky voleb online - Volby do Poslanecké sněmovny. www.seznamzpravy.cz [online]. [cit. 2021-10-15]. Dostupné online. 
  69. Babiš: Pověření od Zemana bych nepřijal - Novinky.cz. www.novinky.cz [online]. [cit. 2021-10-15]. Dostupné online. 
  70. a b http://www.anobudelip.cz/
  71. ČTK. Žalobkyně chce v brněnské korupční kauze Stoka pro bývalého místostarostu Švachulu 14 let vězení. iRozhlas.cz [online]. Český rozhlas, 6. 9. 2021 [cit. 7.9.2021]. Dostupné online. 
  72. Švachulu obžalovali, Faltýnek mladší pozastavuje členství v ANO, iDNES, 6. 3. 2020
  73. Po Vokřálovi z ANO odchází jeho spolupracovník Mrázek, půjdou další, iDNES, 8. 6. 2020
  74. Korupční kauza Stoka z prostředí hnutí ANO narůstá: Policie obvinila z korupce dalších 26 lidí, Forum 24, 8. 7. 2020
  75. Adéla Jelínková, Lukáš Valášek, Uplácelo 90 procent firem. Politik ANO podle policie ovládl přidělování zakázek nejbohatší brněnské části, Hospodářské noviny 9. 7. 2020
  76. Ondřej Koutník, Zmizel vlivný aktér kauzy Stoka. Blízcí se bojí o jeho život, Seznam Zprávy, 5. 11. 2020
  77. Pelikán: V politice končím. S většinou ANO se názorově rozcházím, už to pro mě není přijatelné. Aktuálně.cz [online]. 2018-04-07. Dostupné online. 
  78. Stropnický složil poslanecký mandát, skončil i ve vedení ANO - Novinky.cz. www.novinky.cz [online]. Dostupné online. 
  79. Velká rána pro Babiše: Z ANO odchází spoluzakladatelka hnutí a europoslankyně Maxová - Novinky.cz. www.novinky.cz [online]. [cit. 2020-10-09]. Dostupné online. 
  80. Volební sněm hnutí ANO, On-line reportáž. iDNES.cz [online]. 2015-02-28 [cit. 2015-02-28]. Dostupné online. 
  81. Živě: ANO si zvolilo nové vedení. Musíme bojovat, aby se všichni u nás měli líp, řekl Babiš. Aktuálně.cz [online]. 2017-02-26 [cit. 2017-02-26]. Dostupné online. 
  82. Výsledky voleb 2014, volby.cz
  83. V obcích posílili nezávislí, KDU-ČSL a STAN, města ovládlo ANO, ceskenoviny.cz, 12. 10. 2014
  84. Minuta po minutě. Deník N [online]. 2019-02-17 [cit. 2019-02-18]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat